27.5.2008
Jednoho dne mi rodiče řekly že jedou do Prahy něco koupit do stavebnin a jestli nechci jet s nima.Co jsem na to asi tak mohla říct?Co bych asi tak dělala ve stavebninách?Takže jsem s nimy teda nejela.Řekla jsem si že bych si mohla udělat takový den bez nikoho.Udělala jsem si popkorn a nalila si pití.Zapnula DvD a šla se dívat.Koukala jsem se na komedii kterou jsem dlouho neviděla.Po chvilce řechtání někdo zazvonil u vrátek.Byla jsem se podívat z okna kdo to je a ona to byla moje kámoška.Měla dneska přece odpoletku!Tak jak se mohla oběit tady?No nic řekla jsem si.Šla jsem si sednou zase k telce a myslela jsem si že půjde pryč když uvidí že tu neni aouto a že si asi domyslí že jsme jeli pryč.....Áááááále jí to asi nedošlo...Vstoupila dovnitř a křičela mé jméno.Ztlumila jsem telku aby si myslela že nejsme doma.Jenže ona šla nahoru do obýváku.Rychle jsem vypnula televizy a šla jsem se zchovat pod křeslo v mém pokoji.Prošla celej barák.Ale nikde mě nenašla.Byla i v mém pokoji.Kde bylo i to křeslo ale i když se koukala pod zem tak byla snad úplně slepá.Konečně už odešla a já se vrátila k telce.Neuběhlo ani deset minut a přijela babička s dědou.Jak jsem jinm řekla že nejsou rodiče doma tak oni řekli:Nevadí my počkáme.No tohle bylo snad za trest!Film jsem dokoukla asle s babi a dědou.A to podle mě nebyla pohodička.











Zbožňuju Avril !!!
:-*